čtvrtek 10. prosince 2015

Kapitola 6. Naděje?

3.12.15
Ben

Jsem tak zmatená, nemohu uvěřit, že má mysl je tak vrklavá a lehko zmanipulovatelná. Dnes se mi po velmi dlouhé době podařilo uvěřit, že je to tak, že se o mě přeci jen někdo zajímá. Je možné, že jde o čistou sugesci, ale i tak to stojí za to. Cítila jsem se naprosto skvěla, jakobych létala. Nevím z jakého důvodu, ale dnes mi v hlavě více utkvěl Ben. Několik týdnů zpátky se mi ani nějak extrémně nelíbil, Trevor byl narozdíl on něj Někdo, ale dnes když opětoval můj pohled několika nenápadnými pohledy, znamenalo to pro mě všecko. Když si to teď uvědomuji, je naprosto šílené na jak neskutečný detail se zaměřuji a že dle tohoto detailu docházím k takovým závěrům, ale prostě jsem měla pocit, že jsem to cítila. Mám teď pocit, že se schyluje k něčemu na co už dlouho čekám, Dokonce jsem dnes přemýšlela o naprosto šílené věci, co kdyby mé pohledy a snažení opětovali oba naráz? Co by se stalo? Jak bych se asi zachovala, nemyslím si, že bych se byla schopna rozhodnout. Ale to je naprostá fantazie :D.

Před pár týdny jsem ještě pořád pociťovala potřebu fyzického kontaktu a lásky. Necítím teď nic z toho. Teda, né že bych si nedovedla představit přitulit se k někomu na kom mi záleží, ale cítím, že chci jen sedět a sledovat ty jejich nejkrásnější úsměvy na světě. Jsou tak upřímné. Když se Ben usměje, udělají se mu vrásky po celém obličeji a je to tak neskutečně moc hřející, překrásné.

Je mi 17 let, ale vůbec se na to necítím, ale věk pro mé podvědomí znamená hodně, náhodou se mi podařilo si tento fakt ověřit. Měla jsem k Benovi strašný respekt, vnímala jsem ho jako někoho o spoustu let staršího, i když nemohl být starší o víc než půl roku a já jsem to věděla. Omylem jsem se dozvěděla, že je o půl roku mladší a respekt k němu hned klesl nejméně o polovinu. Je mi líto, že mě to tak moc ovlivnilo, ale na druhou stranu mi to dodalo odvahu!

Ano, chystám se s ním mluvit očima a to hned zítra, chystám se mu všechno vyklopit!

Žádné komentáře:

Okomentovat